Zvětralý čaj z plechového hrnku.
V koutě se třpytí střepy nešiky.
Smutek se střídá s návaly vzteku.
ZAPOMNĚLS, ŽE STŘEPY JSOU PRO ŠTĚSTÍ?!
Smutek je realita, nostalgie všedních dnů.
Ten čaj je romantika s vůní vzpomínky.
Štěstí je polovina, tak vezmi si deku,
ZAVŘI UŽ OČI A KLIDNĚ SPI!
Nech se odnést a zapomeň na dálku.
Uvolni slunce, ať vypluje z hloubky.
Nech jej, ať spálí stopy zármutku.
MYŠLENKY KLIDNÉ RÁNO TĚ PROBUDÍ...